Ekonomika
Manipulační technika
Včelařský svěrák
Plastový medomod
Nová varianta rámků
Panensky med, plastevnice
Výroba úlů , ekologie
          Kontakt : vojtech.bernatek@seznam.cz

          

                              TOPlist

 
 
 
       

Údržba skleněného nástavku.

http://nd06.jxs.cz/865/724/d6ddc3ad99_99637845_o2.jpg

                                         

 

 

 

O typech úlů se toho už hodně napsalo a odpřednášelo.  Držím se citátu Komenského:“ Nevěř všemu , co se vám k věření předkládá. Zkoumejte vše a přesvědčujte se o všem sami!“  Při výzkumu vědci zjistili, že člověk a včela mají leccos společného, přestože si jsou druhově vzdáleni. Včela i homo sapiens jsou sociální druhy, žijí ve složitě organizovaných společenstvích. Potvrdili moji teorii, kterou používám při řešení úlové otázky.Pro mne je nový typ úlů a systém včelaření, filozofickou odpovědí na měnící se dobu. Dobu změn klimatu a přibývajících nemocí včel.  Ověřuji nové materiály jako je  např. sklo. Sklo má budoucnost ve včelaření hlavně kvůli tomu, že je rezistentní proti látkám používaných při léčení včel a snadno se  desinfikuje. Je to vhodný materiál ve včelaření.Sklo je přírodní materiál, který včelám nevadí ve spojitosti s voskem a uvádím důkaz na tomto obrázku. Buňky zaplněné medem. 

   .http://nd03.jxs.cz/601/549/86802f8b6c_66026034_o2.jpg

  http://nd04.jxs.cz/256/148/9caea07e71_68247473_o2.jpg
Popis: Sklo tvoří jednu stěnu buňky. Můžeme např. vedle vývoje sledovat kleštíka včelího na larvě a jiné změny. Byl to první pokus.

 

 Ve vosku a dřevě zůstávají rezidua nejen těchto látek. Staré včelí dílo, staré úly snižují odolnost včel. Lidé taky dovedou žít v blátě, ale určitě to znepříjemňuje žití a je zvýšené nebezpečí nákazy.Sklo splňuje další  požadavky jako je trvanlivost, nehořlavost, neškodnost,  časovou stálost, suchost a hlavně nenavlhavost. Hmotnost neřeším, protože už včelaříme  jednoduše s technikou s minimální námahou. Dřevěné úly nepoužívám.

Pokud do včel nezasahuji, tak zanesou medem i podstavek. Ukázka je na videu.
http://www.youtube.com/watch?v=GtAy0evRkzE

Včely se přizpůsobují prostředí. Pokud žily ve skále, bylo to více energeticky náročné, a proto si musely utvořit větší zásoby medu. Z toho vycházíme při řešení úlů a způsobu včelaření.
http://www.youtube.com/watch?v=55nCxgDe0J4&feature=related

 

Oddělky:

http://nd03.jxs.cz/102/576/3eff696e1b_65539458_o2.jpg

Porovnání jak včelstva sílí s přehledem možno sledovat.

  http://nd04.jxs.cz/081/625/989a28e501_67633547_o2.jpg
   

 

 

Ve včelíně:

http://nd03.jxs.cz/938/431/c4d8dec9cb_65634520_o2.jpg.                        Chovný kufr.  Matka se přídává se zakladeným rámkem.

http://nd03.jxs.cz/290/432/950a3b5675_66190647_o2.jpg

Matka po vylíhnutí desátý den už klade. Takhle v chovném  kufru testujeme matku.

http://www.youtube.com/watch?v=M-CYNHx8bCY

Člověk posuzuje včely podle svých pocitů a podle toho přizpůsobuje úly. Hmyz je na planetě 400 mil. let. Včely mohly mít období, kdy žily např. i ve skále. Mráz může vysušovat, dezinfikovat, zbavovat parazitů nebo otužovat. Proto úly neutepluji. Jen v určitou dobu. Rozjet včelstvo do síly. Zimní chomáč vytvořily v prázdných buňkách ve kterých se vylíhnuly poslední včelky. Je vidět, že vyrušením i v mrazu se roztáhly na zásoby. Zvýšily teplotu a námraza se na skle částečně odtavila.

http://www.youtube.com/watch?v=qEsoeO96Jts

                           Nový typ dna úlu.

Ve včelstvu je vícero různých virových původců najednou a nemusí být patrny žádné příznaky onemocnění. Jejich stálá přítomnost v úlech a to určitě  v největším množství v pórech dřeva, umožňuje při narušení buněk u včel z různých příčin se pomnožit. Např. Kleštíkem včelím. 

Celý problém s nemocemi včel by se snižoval na minimum pokud by včelaři začali přecházet na hygienické podmety, který jsem popsal ve Včelařství č.9/2007/243.
Umožňuje snadnou kontrolu síta i podložky přes skla.Pokud nebude pravidelná a řádná kontrola, celé léčení se časem stane nepřehledné a neúčinné, protože není čas na sledování.

Včely jsou v listopad už v klidu. Když zvednu jeřábem úl a vyměním podmet za nový, který je vyšší, tak ani jedna včelka nevyletí, protože se manipuluje s úlem šetrně. Vyšší podmet umožňuje více slunečního tepla získat v ,,nohách včelám“ na jaře, aby  co nejdříve plodovaly. Dole odložený podmet inovuji pro výměnu pro další úl, a tak podmety postupně všechny vyměním. http://nd02.jxs.cz/388/498/8d2344fbc2_89879092_o2.jpg

Na obrázku v časopise Včelařství 9/2007/243 je skleněné vysoké dno, opatřeno  skleněnou podložkou umístěnou pod sítem.

Odpůrcům vysokého dna bych připomněl, že byla doba , kdy i domy se stavěly,  které měly vchod z venku přímo do kuchyně, ale domy se taky neustále zdokonalují. Dnes je důležitá především hygiena. Na dno úlu, tvořené skleněnou kontrolní podložkou, propadne všechno co už tam nepatří a  taky je důležitá rychlá a snadná kontrola bez rušení včel. Význam hlavně v době většího výskytu moru, sklo umožňuje mnoho způsobů čistění, včetně letáku. atd...Možná světlo vadí i roztočům a včely se jich zbavují přes síto. Nemocné včely vidíte už z dálky, protože znečistí sklo, nebo je vidět černo jak už visí v podmetu a brzy by se vyrojily, tak můžeme včas udělat opatření..Rovněž  děti mají možnost úly sledovat a mají přehled o stavu takových včelstev, na který rádi upozorňují.Proč je v tom nepodporovat? Uvedené dno má další výhody. Dobře provětrává, sluneční záření otepluje úl, urychluje zrání medu a  rozvoj včelstva/časně vstávají/, v zimě chladí, omezuje plodování. Stavění divočiny se uhlídá. Slouží  jako únikový prostor při medobraní. Během růstu včelstva slouží jako prostor dočasného vyvěšení včel atd. Výroba je jednoduchá z odpadového skla.

 Beru si vzor v přírodě a u lidí.To je můj zdroj informací.Jinak se dávají odkazy na literaturu.Nerad bych se dopustil takové chyby, jako nejmenovaný přednášející na včelařské akci.Připadal jsem si, že cituje můj článek ze Včelaře, který tehdy vyšel o životě včel přírodě v dutém stromě a pak to všechno popřel, jakmile začal hovořit o úlové otázce, protože zákony platí aniž si je uvědomujeme. Kruhu je nejblíže čtverec a včely ve stromě žily na výšku, ne do šířky.

 Opotřebení včel prací přirovnávám k těžce pracujícím na šachtě , když se kopalo uhlí ručně.Denní sportovní výkony. Podle mocnosti /40cm až 120cm /od 5 tun až do 12 tun na hlavu a směnu.Výkon se zvyšoval zaváděním dopravy v dole na pracoviště. /Vláčkem, po pásech ,na drážkách apod./ Včelař to dělá kočováním, aby včely měly co nejkratší cestu na pastvu.Včela nalítá určitý počet km a končí ,/podle výzkumu asi 800 km/.Další faktory ,které mají vliv na délku života člověka i včely je strava.Než se zavedly pravidelné svačiny a polévky obohacené vitamíny, odcházeli někteří těžce pracující i v 35 letech do  invalidního důchodu.Jedinec nic neznamená, ale v přepočtu na sto tisíc lidí, když porovnáme vklad a zisk, vidíme že zisk je značný ve všech směrech.Stejné je to pro sto tisíc včel ,když uděláme vhodné podmínky v úlu a ještě jim dodáme pro zdraví co jsme schopni, život včelám prodloužíme, snížíme počet roztočů, omezíme rojení, zvýšíme medný výnos.

Člověk udělal včelu ještě více zranitelnou než byla volně žijící v přírodě! Jak to dopadne když budete mít 3 úly vedle sebe a u jednoho doplníte zásoby na zimu přírodním cukrem/částečně rafinovaným/, druhý jen medem a třetí čistým cukrem?Mám ověřeno, že první nepřežije, druhý s problémy/ záleží na obsahu  látek v medu, počasí, možnost proletů/ pomocí vhodných zásahů a třetí bez problémů, pokud typ úlu umožňuje snadný přesun k zásobám.Není včelařem ten, kdo včely trápí hladem a při úhynu je ještě odškodněn.Člověk si zajišťuje výživu až s přebytkem, proto musí mít vlákninu a pohyb. Včely  taky někdy kvůli počasí nemůžou vyletět a vyprázdnit váčky plné zbytků např. z lesního medu, tedy  znečistí úl a včelstvo nepřežije, nebo s problémy.

Názory o vytáčení cukru.Pokud mají včely na jaře dostatek cukru nemusí se do včel nijak zasahovat, rušit .Naopak z cukerných zásob  jsou schopné se dostat rychle do síly, vystavět nové dílo, z kterého se vytočí panenský, kvalitní med.Musí mít rovněž dostatek vody a soli na dosah v úle.

Adresa: http://nd04.jxs.cz/280/438/9dfec7e169_70103594_o2.jpg Popis: Sůl si včely berou podle potřeby. Nejvíce soli odeberou na jaře. 

 Proměnlivé počasí způsobuje, že hodně včel se nevrátí a sůl berou i na silnici.Tady máme co řešit, aby se tak nedělo a zkoušet nová řešení.Jinak zatím nic lepšího neznám i když se začaly používat invertní cukry.   Je třeba vycházet ze zkušeností co včelám vadí nebo pomáhá, ale taky vědci odhalují další skutečnosti.Proto právě úl by měl nové podmínky respektovat. V první řadě snižovat pracnost včelám a na druhé straně  teprve včelaři, který má zrovna problémy se zvedáním.To je ale naopak snadno řešitelné a včelař nese zodpovědnost.  

Úl je výrobní hala, kde se přepravují desítky kg materiálu.Voda, nektar,pyl, a probíhají další fyzikální, biofyzikální procesy.Proto překážky jako např. široké loučky vadí /jeden z důvodů rojení,protože jim tvoří strop/ , hlavně pokud je jich více. Vadí nejen včelám, ale i mě při kontrole, kterou provádím v zimě .

Obr. na www.deda.chytrak.cz

                              

Do zvednutého úlu posvítím baterkou. Mám možnost ověřit stav, přesuny, ale i vyčistit spodní díl v podmetu, aniž bych včely vyrušil.Pokud bych výrobní halu rozdělil přepážkami tak ztratím přehled, zhorším výrobní podmínky.To už měl Baťa v podnicích včetně kontroly vyřešeno!

Pohled do úlu zespodu v období zimy.

                              

 Je vidět kolik mají obsednutých rámků v dolním nástavku. V horním nástavku směrem nahoru se chomáč rozšiřuje do tvaru hrušky,  / hroznu/. Od spodních louček až k horním loučkám ve druhém nástavku je vzdálenost 63cm.V únoru obsednutých 14 rámků. Silné včelstvo. Dole není ani náznak, že by přes léto začaly stavět do vysokého podmetu.

 

U člověka při 3% koncentraci oxidu uhličitého v ovzduší se  činnost plic zdvojnásobí.Např.při 10% oxidu uhličitého však znamená, že zbylých 90% ovzduší obsahuje již jen 18,9 % kyslíku. Vdechovaný vzduch obsahuje zhruba 21% kyslíku. Vydechovaný již jen 16% kyslíku a navíc 4% oxidu uhličitého. U silného včelstva je to o něco méně než u člověka.

Tvorba oxidu uhličitého u člověka je závislá na velikosti plic i zatížení těla  a u včel na velikosti hroznu. .Vysoký podmet a síto urychlují větrání úlu/těžkého vzduchu/, zároveň umožňují udržovat potřebnou teplotu v úlu, která má ještě větší význam až při včelí reprodukci.Plástev vlivem systému komůrek akumuluje teplo , proto včely nestlačuji do malého prostoru na zimu a žádné uteplování nepoužívám.Komůrkový systém taky umožňuje, že1 kg plástve unese až 22 kg medu.

Výhodou je, že včely dovedou kolektivně jednat v jakékoliv situaci, chyby napravují.Včelař neustálými zásahy škodí, proto je nutno včelařit tak, aby zásahů bylo co nejméně a včely se vůbec nerojily.

 Na jedno posilnění medem včela uletí průměrně 60 km.V přepočtu to znamená , že nalítají na 1 kg medu 3 mil. km.Toto platí asi v lepších klim. podmínkách, protože v jiné literatuře uvádějí 280 000 km. Je lépe přenášet matky z horších podmínek do lepších.Platí to i při sadbě stromů.Lidem se taky nechce zvykat na horší podmínky.Zrovna testuji matky z lepších klim. podmínek než jsou u mne na severním svahu.Rozdíly,výnosy, odolnost, rozvoj atd.

Přeji všem ,abychom neulpívali na momentálních poznatcích, které v opačném  případě brzdí další rozvoj včelařství.Další druh ulpívání, který  sleduji, můžu označit jako určitou oblibu komplikovanosti.To co je komplikované je považováno za vědecké. Řada lidí jednoduché pravdy opomíjí jenom proto, že jim nepřipadají věrohodné. Přitom velké pravdy, či zákony bývají skutečně často velice jednoduché.Přírodní zákony jsou ty nejjednodušší.Složitým věcem se vyhýbám a počkám, až je vidím jednodušeji. K pochopení je třeba i intuice, protože rozum pokaždé nestačí.

 Možná by se hodilo použít staré přísloví: chcete-li lízat med, nepřevracejte úl.

     Dvě matky v úle neodděluji. Pokud jsem vzájemně přemístil horní nástavek za spodní u běžného včelstva, uklidnily se velmi rychle. V úle kde byla matka nahoře a druhá dole , při přehození nástavků , se uklidňovaly mnohem delší dobu, než se domluvily, kam patří a čekal jsem, že se vyrojí, ale nestalo se tak. Také o včelách vypovídá tato zkušenost.Vědci to zjišťují přes geny. Když jsem do připraveného matečníku v rámku i se včelami chtěl dát na lžičce larvičku, najednou se mi ze lžičky ztratila.Domníval jsem se, že mi spadla na zem, a chystal druhou, ale včely už si ji tam daly samy. Stáří larvičky dávám zatočené maximálně do tří čtvrtiny.

Nebudu zde rozvádět manipulace se včelami a co všechno včelaři dovedou provádět na úkor včel.Cílem je aby do včel bylo co nejméně zásahů. Zaměřit se výlučně na stavbu nového díla a odběr medu.Když potřebuji udělat práci ve spodním díle úlu, nerozebírám horní díly.Nechat časový odstup, je to pro včely menší stres.To umožňuje jen vhodně řešena technika.

http://vojtaketanreb.blog.cz/

Jak je důležité větrání? Včely na větrání spotřebují hodně energie.Pokud jim to neusnadňuje úl pomáhají si křídly. Ze 3 kg nektaru předáváním ,odpaří vodu a vznikne 1 kg medu. Co způsobuje vysoká relativní vlhkost a teplota znám z dolu.Pot na těle se neodpařuje.Kdo to nezažil, tak by nevěřil jaký je to pocit. V případě včel nutí je tato situace vyrojit se.Teplota v uzavřeném prostoru výškou narůstá.Proto úl by měl včelám umožnit vybrat si prostor pro plod podle momentálního počasí, a potřebné teploty, a proto nepoužívám očka.Dostatečný prostor ne do šířky , ale na výšku.Proudění vzduchu má vliv na rychlost odvádění vlhkosti z úlu , na rychlost zahuštění medu a výnos medu.Potom si včelstva mění polohu různě, každé jinak, jak to potřebují a jak jim to vyhovuje roztahují i zásoby. Včelaří tomu brání.Dutý strom to umožňoval, mřížka,loučky to omezují a nejvíce matku.V zimním období zase vlhkost včelám vyhovuje. Zdržují se u oroseného skla celou zimu.

http://nd04.jxs.cz/283/832/ade22dabc8_72889275_o2.jpg Popis: Chování včel při 5°C venkovní teploty a kladný vliv úlové vlhkosti.

Na skle se netvoří plíseň a vlhkost usnadňuje včelám přijímat potravu, protože nemůžou nosit vodu z přírody.

 Je to už hodně let , co jsem si dovolil napsat do Včelaře, že mřížka je zbytečné omezování včel.Bylo mi vytčeno, že popírám nejlepší vynález. Následně jsem byl na včelařské akci v Uh. Brodě, kde mne nikdo neznal. Při školení o používání mřížky, vystoupil jeden včelař s tím , že asi nečtou Včelaře , a že takové školení je zbytečné.Včely s mřížkou se častěji rojí. Mřížka ztráty ve výnosu nenahradí.

                    

 

Dále je důležité prodlužovat život včel. Úly musí jak snižovat pracnost nejen včelaři ale současně včelám. Nevýhodou u včel je, že nemoci se rychle a neomezeně šíří.Včelaři tomu pomáhají různými způsoby včelaření.  Včely z jara jsou nejvíce zranitelné, proto je dobré je nenechávat na pospas přírodě, kterou jim i sobě ničíme spalováním fosilních paliv.

Ekologie.

Za jeden rok  spálíme více fosilních paliv než příroda stačila vytvořit za jeden milion let.Ubývá přírody betonováním velkých ploch. „Betonuje to následně vědomí lidí, podporuje přehnaný konzum.“Už Karel IV. řekl: „Nebuďte rozmařilí v jídle a pití, jako jsou ti, jejichž bohem jest břich a slávou i koncem jest hromada hnisu.“  

Chudoba má existenční starosti a ne aby rozumně investovala. Na vesnici , kde by mělo být zdravé ovzduší , bylo zjištěné měřením, že je to právě naopak. Spaluje se co hoří , aby se ušetřilo.Následné škody způsobené zdražováním energie jsou nenávratné.A ti co na to mají zhoršují ještě svou ekologickou stopu ježděním do supermarketů atd. Důležité je, co všechno padá do půdy a co se dostane do potravinového řetězce. Podle posledních zjištění našich vědců , volné radikály , /škodliviny/mění DNA. A jen silný organizmus má šanci se bránit. Platí to i pro včely. Není tomu dlouho co jsme neznali roztoče, nyní se rozmáhá mor a čemu budeme čelit příště, co nás čeká dále nevíme? Sílu včelstev na jaře zvyšuji spojováním/brigádami/. Hlavně dobře zaplodovaným dílem i s matkou, aby výnos na úl byl co nejvyšší, pracnost včelaření co nejmenší a odolnost proti nemocem co nejvyšší.

Životní úroveň roste se spotřebou energie. Šetření energií vyrobené hlavně na úkor životního prostředí je na místě , ale tak to asi nepůjde, jak jsem viděl nedávno ve zprávách, že zničíme umělecké dílo výměnou žárovek na Hradě, který nemá v Evropě obdoby a pak následuje zpráva, že se 50 mil. za 1 den  prostřílelo na voj. cvičení.Jen úspornými zářivkami planetu nezachráníme! Zisky z energie,paliv, které by se měly vrátit na výrobu obnovitelných zdrojů se rozkradou ,např. únikem daní , které už v těchto sumách  nikdo nevrátí.  Za to si neseme zodpovědnost sami. „Vymlouvati se na jiné , je způsob člověka nevzdělaného,“řekl Komenský.

Každá kilowatthodina, kterou nebudu muset platit ČEZu na jejich nemravné výdělky, bude pro mě silným zadostiučiněním! Daleko horší jsou tuny oxidů /uhlík/, které by měly zůstat v zemi, a ne v ovzduší odkud se nemají kde ztratit, a způsobují klimatické výkyvy.

Např. vesnice s 200 domy zaplatí za energii za rok  v průměru po 30 tisících tj. 6 milionů. Na vesnicích žije necelých 5 mil. obyvatel země.Kam jdou tyto peníze? Propočtem na tisíc obcí už to činí 6 miliard Kč, které nenávratně zmizí. Přitom je nutné celou energetiku přebudovat na obnovitelné zdroje.Pěstování biomasy , výroba bioplynu, kolektory , fotovoltaika, kogenerační jednotky atd.zajistí práci ve všech oborech.Lze rovněž tuny kapalného oxidu uhličitého vracet do zásobníků v zemi.Jinak nám přibudou další problémy, hlavně dalším generacím. Jsem na vesnici zatím jediný, který investoval 300 tisíc do slunečných kolektorů , místo do auta.Dřevo na topení kupuji od obce, která vlastní lesy.Je to  Baťova myšlenka, že zbohatneme, když vydělané peníze zůstanou doma.Nejdou do zahraničí třeba za plyn.Proč jsou obnovitelné zdroje pro většinu  finančně nedostupné? Energetické koncerny se nemají  čeho obávat. Dokud se chování spotřebitelů nezmění, mohou koncerny dosahovat tučných zisků.Eon shrábl v roce 2006 pohádkové 4,4 miliardy eur, RWE 3,8 miliardy.                                                                                                                 Máme dva autobazary v jedné malé vesničce.Drahé jízdné, nutí na vesnici lidi tato levná, ojetá auta kupovat.Staví se tu domy , jejichž komfort má ještě větší nároky na energii. Je to proti přírodě.Tak jak se každý včelař stará o svoje včeličky, nese si zodpovědnost za ně.Tak je ostatní příroda nevhodným chováním společnosti honbou za něčím ochuzena. Pokud tak budeme pokračovat, včela na naše nevhodné chování k přírodě doplatí, ale následně i člověk!   Říká se , že včelař nemůže být zlý člověk. Stará se o přírodu. Smůla je , že politici ekonomové aj. vysoce postavení jsou biologicky negramotní.Stačí si poslechnout dva ekonomy,a jejich různý názor na ekologii. Je to problém hlavně ekonomický, ale pokud se nebude jeho řešení oddalovat, může být přínosem. Neměli bychom zapomínat na minulé generace vzdělanců, kteří měli vysokou emoční inteligenci.Proto jsem si dovolil některé z mnoha připomenout. Zapomínáme, i jak se nazývá člověk , který dělá pořád stejné chyby, či se nechá ovlivňovat efektem nápodoby bez rozvahy.

Dědo proč rostou stromy?

Pětiletá vnučka se zeptala, když jsme si vyprávěli před spaním./O čem asi přemýšlejí tyto mozečky školou ještě nedotčené.Škola jim hodně dá , ale taky někdy něco vezme.To už záleží na učitelích,jak podpoří nebo omezí jejich tvořivé myšlení./Pokud by na zemi nerostly stromy, nemohl by na zemi žít ani člověk.Nejdříve tu byly stromy,potom člověk. To máš jako když sedíme u ohně a foukne vítr směrem na tebe, tak nedýcháš,nebo se stěhuješ na jiné místo.To se budeš učit až ve škole co uniká do ovzduší když něco hoří, a co si oheň bere ze vzduchu aby hořel.Něco podobného bylo kdysi na zemi, ale stromy svým růstem nám vzduch vyčistily./ Jednou když se mne na něco podobného ptala, jsem jí  odpověděl, že je na to ještě malá.To už teď říkat nemůžu. „Dědo, já už jsem přece velká“, odporovala mi.Je to na tom, jak se kdo cítíme/.Aby stromy rostly,  berou si vodu z půdy pomocí kořenů a ta proudí jako míza až do listů. Listy tvoří velkou plochu, z které se voda odpařuje do vzduchu,a ten pak dýcháme.Také tím ovlivňují počasí.Čím více stromy zadrží vody v půdě, třeba i stínem, je lépe pro nás i pro přírodu. V zimě stromy spí.Však víš, jak jsme chtěli na jaře udělat píšťalku, tak nešla.Říkal jsem, že musíme ještě počkat, až bude míza.Až začne voda proudit stromem nahoru a strom se probudí.

 Proč v zimě spí? Protože potřebuje hodně světla ze slunce a v zimě je den krátký.Jakmile slunce na jaře se zvedne výš na oblohu,je tepleji a probudí se pupeny, z kterých narostou lístky. Listím strom dýchá a čistí nám vzduch.Říká se tomu fotosyntéza, ale to se budeš učit až ve škole.To co my vydechujeme, strom potřebuje k růstu a strom nám vrací zase to, co my potřebujeme na dýchaní.Příroda má všechno dokonale vyřešeno, ale před námi taky dobře utajeno.Pokud by nyní přestala fungovat fotosyntéza, rostliny by začaly schnout, a  živočichové budou existovat  do spotřeby potravy.Reakce rostlin na sluneční světlo představuje základ alchymie života.Světlo je zdroj energie, který v přírodě   pohání všechno.Každý tvor jej využívá zodpovědně až na člověka, který začal ohněm a pálením ničí ovzduší dosud.   Člověk neví jak se narodil,ani jak odejde.Příroda všechno co jí překáží dovede odstranit. Ani nevíme, že pro svoje pohodlí přírodě a  stromům škodíme.Však víš, že když jdete s babičkou do obchodu na Velký Ořechov, kolik ořechů uschlo kolem silnice. Ani je ještě neumíš spočítat.Stromy umírají vestoje, protože voda stékající ze silnice je otrávená.Sbíráte láhve, které pohodlní řidiči si vyhodí z auta do příkopu.To by trvalo dlouho než by příroda odstranila a jezdila by auta v odpadcích z umělé hmoty. Stromům ubíráme půdu betonováním velkých ploch pro silnice, supermarkety,továrny. Voda nevsakuje do půdy, rychle odtéká a potom jsou častější záplavy.Světlo ze slunce  je základem energie, ale to my taky kouřením z komínů ne jen továrních do ovzduší omezujeme a proto už některé stromy usychají.

Když jsem ti ukazoval, kde jsem po mezích a v lese narouboval stromy, nebo nasadil nové, zdálo se ti, že některé stromy,buky jsou tak vysoké , že rostou až do nebe.Narostou mohutné z malinkého semínka. Ty nasázel ještě můj děda.Jsou velmi důležité také pro naše včelky. Také se jeden bez druhého neobejdou.A ještě, jak ti chutná med z lesa.Proto si musíme stromů vážit.Každý člověk by měl mít svůj strom, o který by se měl starat,když potřebuje zalít, ošetřit a těšit se z toho jak roste.Vždy si pod ním ve stínu odpočinem,dá nám sílu. Stromy poslouchají co si o nich povídáme, jak je chválíme, že nám dělají radost svou krásou.              

Děkuji Alence za pěkné otázky, protože mě nikdy nezapomene poděkovat. Samotného by mě nenapadly. O takové jednoduché věci, my dospělí se už nezajímáme. Ani jsem jí všechno nedořekl a spokojeně usnula.

Budou děti v budoucnu spokojeně usínat? Neděláme jim dluhy rovněž na přírodě, které se nebudou dát splatit?  Jak dnes ceníme vzrostlý strom? Částkou, za niž se dají prodat fošny, které z něj nařežeme? Nebo určuje hodnotu množství kyslíku, které dovede vytvářet jeho listí? Tajemnou ruku trhu nezajímá, že roste 80 roků? Kdo zaplatí sanaci přírody např. po těžbě uhlí, když nevíme ani komu a kam jdou současné zisky?Ale devíti lidem z deseti je záchrana světa prostě ukradená.

    Máme příklad z Velikonočního ostrova , kde došlo k rozpadu zpětné vazby mezi chováním a prostředím. Kácení stromů mělo následky takové, že lidé nepřežili.Stupidní chování skončilo krutostí , bojem o zdroje a přežití.Ani vzdělanci nejsou stupidního chování uchráněni a ještě k tomu mají autoritu . Stupidita není hloupost, omyl, ani nedostatek informací či nevzdělanost. Proto ji taky snadno přehlížíme. Lidé věřili kněžím a krutě na to doplatili.

 Vzato z parku.

                                      Prosba stromu.

Milý člověče!

  Jsem dárcem tepla v tvém krbu za chladných zimních nocí

 a dárce líbezného chládku za žáru letního slunce.

 Já jsem  dal  trámoví    tvému obydlí a desku  tvému stolu,

 ze mne je lože na němž spočíváš i kleč rádla jímž ořeš.

 Já dodal topůrko do tvé sekery a branku k tvému plotu,

 ze mne je dřevo tvé kolébky i rakve.

Jsem pro život tím,

                                 čím pro blahobyt chléb

                                                                       a pro krásu květ.

Slyš tedy prosbu mou:  Nenič mne.